Už jsem se dříve zmínil, že se užhorodským starousedlíkům líbil fakt, že toto město zůstává stejné, jako když jsem ho před válkou opustil. Výjimkou je nové nádraží železniční i autobusové. V poslední době objevuji komplex obchodně-finanční pod županátem. A mě zde zůstávají k potěšení pomalu jen ti vrabci, kteří u nás už téměř vymizeli.
Loni se mi zachtělo podívat se na místa, kde prožila dětství matka. Chtěl jsem vidět místa, kde jsem i já jako dítě prodlel nějaký čas, ale zatím vzpomínky natolik vybledly, že jsem nepoznával naprosto nic. Je snad lepší ponechat vzpomínky uležet v prachu minulosti - člověk si pak ušetří zklamání. Za chvíli mi dáte ostatně za pravdu, přítomnost bývá mnohdy poutavější, a ne jen u nás doma.
Příkladem budiž má nedávná návštěva na Podkarpatské Rusi. Hrálo při ní podstatnou roli lidské příjmení. Když jsem vyslechl na poslední schůzi ve Vocelově ulici skupinu diskutérů na téma příjmení, netušil jsem jaký prolog tímto v nejbližší budoucnosti na mne čeká a to právě na Podkarpatské Rusi. Zmíním se zde o patáliích se svým příjmením.
Za doby slávy sourozenců Romanových na mistrovství světa v krasobruslení jsem nestačil odrážet dotazy, zda není tato dvojice se mnou spřízněna. Není, odpovídám, a jestli to oni tvrdí, pak se tím chlubí! Jindy jsem zas odpovídal dámě, která se mi svěřila, že myslela, že je Roman mé křestní jméno. Opravdu? Pak vám děkuji za důvěru, odpovídám suše. Vrchol arogance je vynechá-li vrchnost např. na vojně slovo pane v pátém pádě
Ale vraťme se k příhodě, kterou jsem zažil letos v naší bývalé vlasti, kde je příjmení Roman jako naseto.
Hovím si v hotelovém pokoji jménem Praha v Iršavě a sním o minulých prožitých časech v této zemi. Ze slastného podřimování mě vyrušilo nečekané zaklepání. Návštěvu jsem žádnou nečekal. Ve dveřích stál statný muž, podávaje mi se širokým úsměvem pravici, zahlaholil rusínsky: " Vy hospodin Roman? Ja tože Roman, ja vaš syn!" Mírně jsem zavrávoral překvapením přidržuje se stolu, syn? Pačemu vy tak dumajetě, hlesl jsem. Ani nevím, co jsem všechno o něm chtěl vědět, ne - na jeho postavu by nestačila (před jeho zrodem) má životodárná míza.Neznámý, pozoruje
s jakými potížemi si zavazuji třesoucími prsty tkaničky u bot, schýlil se a s pravdě synovskou péči mi pomáhal.
Tento muž středního věku se vytasil s jistými znalostmi o mé identitě, dal mi ochotně telefonní číslo, na které jsme i s přivolaným majitelem hotelu marně volali. Zřejmě nějaký podvodník
V obavě, že bych mohl uvíznout v nějakých nepříjemných komplikacích s neznámým, zvolil jsem předčasný odjezd.. Kdoví. zda při své snaze zaplést mě do smýšleného dokazování, že jsem jeho otec, ví o existenci DNA, Jinak by se nepouštěl do pochybného vydírání. I tak - vyhlídka na možné tahanice s místními úřady nebyla lákavá.
I v této zemi hledají způsoby, jak bohatnout z cizineckého ruchu, že mi pošleš.
Jan Roman
