Pro všechny, kteří nestihli začátkem roku v brněnské Arnoldově vile úspěšnou premiéru výstavy fotografií zachycující aktuální život i krásu Podkarpatské Rusi, jsme přichystali její opakování v sobotu 30. 5. 2026 v prostorách tišnovské fary. V případě pěkného počasí je možnost posezení na farní zahradě. 

Výstava bude doplněna o povídání Adama Blažkeho a Petra Stavinohy o Podkarpatské Rusi, krásné zemi, která byla v meziválečném období součástí Československé republiky.

Kromě odborného výkladu bude nachystána i ochutnávka rusínských specialit a představení našich aktivit v Zakarpatské oblasti Ukrajiny.

Součástí výstavy bude i charitativní prodej obrázků dětí z Masarykovy školy ve Svaljavě, jejíž výtěžek bude věnován na dopravu 70 počítačů do škol v regionu.

Výstavu pořádá Spolek přátel Podkarpatské Rusi ve spolupráci s Římskokatolickou farností Tišnov

Místo konání:
Římskokatolická farnost Tišnov
Kostelní 16, 666 01 Tišnov
Otevírací doba:  10.00-18.00 hodin
vstup zdarma

Dne 13. května 2026 zasáhla Zakarpatsko největší vlna ruských dronových útoků v dějinách regionu. Do vzdušného prostoru vstoupilo 11 dronů, z nichž většinu se ukrajinské protivzdušné obraně podařilo sestřelit. Přesto několik strojů proniklo a zasáhlo kritickou infrastrukturu v okolí Užhorodu a Svaljavy.

Poprvé od začátku války byl napaden Užhorod, město bez jakéhokoli vojenského významu, které poskytlo útočiště tisícům rodin prchajících před válkou. Starosta Užhorodu Bohdan Andrijiv k útoku uvedl:

Poprvé od začátku plnohodnotné války byl Užhorod napaden nepřátelskými UAV. Zaznamenán byl zásah do objektu kritické infrastruktury. Naštěstí nedošlo k obětem ani zraněním.

Útoky zasáhly také Svaljavu, kde došlo k poškození energetické infrastruktury železnice. A vůbec poprvé se nepřátelský dron objevil i nad Koločavou — ikonickou horskou obcí, která je symbolem klidného života, kulturní paměti a společné historie s Československem. To, že se ruský dron objevil právě zde, je pro místní obyvatele šokem a pro nás důkazem, že ruští útočníci se nezastaví před ničím.

Zvlášť pobuřující je skutečnost, že pouhých 200 metrů od školy T. G. Masaryka ve Svaljavě byly sestřeleny drony. Výbuchy v bezprostřední blízkosti vzdělávacího zařízení jsou útokem na děti, na budoucnost regionu a na samotnou lidskou důstojnost. Takové jednání je barbarské — a jako barbarství ho také označujeme.

Tyto údery nemají žádný vojenský smysl. Jejich jediným cílem je zastrašit civilní obyvatelstvo, narušit každodenní život a zasáhnout region, který byl dosud jedním z nejbezpečnějších na celé Ukrajině. Jde o útoky vedené s úmyslem šířit strach, nikoli dosáhnout jakéhokoli vojenského cíle.

Spolek Přátelé Podkarpatské Rusi, který  již od roku 1936 podporuje rozvoj území dnešní Zakarpatské oblasti, považuje tyto údery za útok na naše přátele, na partnerský region a — historicky — i na území, které bylo součástí Československa. Útok na Podkarpatsko proto vnímáme jako útok na hodnoty, které sdílíme, a jako útok na místo, které je součástí naší společné evropské paměti.

Odsuzujeme tyto útoky s maximální možnou razancí a vyzýváme českou veřejnost, média i politické představitele, aby jim věnovali pozornost, kterou si zaslouží. Přátelé Podkarpatské Rusi i Společnost přátel Podkarpatské Rusi budou i nadále poskytovat vojenskou a humanitární pomoc a podporu tam, kde je nejvíce potřeba.

Součástí naší pomoci je také podpora domácích sterilovaných jídel, která připravují ženy ve Svaljavě pro bojující jednotky. Jde o mimořádně cennou formu podpory – vojáci dostávají chutnou domácí stravu, na kterou jsou zvyklí a která jim v těžkých podmínkách připomíná domov.

Ženy vaří tradiční jídla jako boršč, bograč, jušku nebo vareniky, ihned je porcují do polypropylénových sáčků a následně je sterilizují v autoklávu při zvýšeném tlaku a teplotě. Takto připravené porce mají životnost až dva roky. Video z přípravy domácí polévky

Tyto nápadité hotové konzervy jsou následně dopraveny na frontu a drony shazovány přímo na jednotlivé pozice. Největší výhodou tohoto řešení je, že si vojáci mohou jídlo ohřát vlastním tělesným teplem, aniž by riskovali prozrazení ohněm nebo kouřem. Získají tak výbornou, výživnou a bezpečnou stravu, která jim dodává energii i psychickou podporu.

• Cena jednoho polypropylénového sáčku: 6 Kč
• Cena 150 l autoklávu: v přepočtu 33 000 Kč (již zakoupeno)

Díky vaší štědré pomoci se nám v únoru podařilo autokláv v ukrajinském Charkově zakoupit a nechat vyrobit a nyní již pracuje naplno. Největší potřebou jsou nyní sterilizační sáčky, do kterých se jídla balí.

Pro podporu použijte QR kód v úvodním snímku, nebo na transparentní účet 2503463823/2010. Do zprávy pro příjemce uveďte: "sacky Svaljava" a případně mailovou adresu, na které vás budeme informovat o realizaci.

Za poslední rok jsme uskutečnili čtyři cesty na Podkarpatskou Rus, během nichž jsme předali rozsáhlou válečnou i humanitární pomoc přímo lidem, kteří ji nejvíce potřebují. Podporujeme konkrétní vojáky z Podkarpatské Rusi – naše kamarády, jejich přátele a známé našich známých. Díky osobním vazbám a ověřeným kontaktům máme jistotu, že každá pomoc je přesně cílená zcela adresná.

Pomoc doručená již do dvou dnů na první linii

Klíčovou roli v logistice hraje naše partnerka Irena Shevchenko, držitelka vyznamenání za válečnou pomoc. Díky jejím kontaktům je zajištěno, že po předání na Podkarpatské Rusi je pomoc většinou do dvou dnů doručena přímo jednotkám v první linii. Bez prostředníků a bez zdržení.

Dodáváme přesně to, co konkrétní vojáci v konkrétních jednotkách potřebují. Nejčastěji jde o vybavení, které má přímý vliv na jejich bezpečí a schopnost fungovat v bojových podmínkách:

• velkokapacitní baterie pro napájení dronů, výpočetní techniky a komunikačních zařízení přímo na pozicích
• především moderní škrtidla a hemostatické gázy, které jsou v boji prověřené a zachraňují životy
• ojeté automobily pro logistiku v blízkosti fronty
• malé drony pro průzkum a ochranu jednotek

Každá položka je nakupována podle konkrétního seznamu potřeb, nikoli univerzálně.

Průběžná sbírka: pomoc, která nezastavuje

Vzhledem k současné situaci jsme se rozhodli provozovat sbírku průběžně. Jakmile se podaří nakoupit celou zásilku, vyrážíme znovu na Podkarpatskou Rus.

Veškeré prostředky jsou použity výhradně na pomoc. Náklady na dopravu hradíme z vlastních zdrojů spolku.

Každý, kdo přispěje, má navíc možnost zúčastnit se cesty s námi – vidět situaci na vlastní oči, poznat naše partnery a přesvědčit se, že pomoc skutečně doputuje tam, kam má. Zároveň svou účastí přispěje na přepravu další pomoci (pište na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. ).

Naše pomoc je adresná, rychlá a účinná. Každá koruna má konkrétní tvář, konkrétní příběh a konkrétní dopad. Pokud chcete podpořit region, který je nám historicky i lidsky blízký, budeme rádi, když se k nám přidáte.

Pro podporu použijte QR kód v úvodním snímku, nebo transparentní účet 2503463823/2010. Do zprávy pro příjemce uveďte "pomoc jednotkam" a případně mailovou adresu, na které vás budeme informovat o realizaci.

Společně dokážeme víc, než si myslíme.

Seznam jednotek, ve kterých válčí naši přátelé z Podkarpatské Rusi, které podporujeme:

• 101. brigáda, jednotka bezpilotních letounů „Šaleni Gazdy“

• 58. samostatná motorizovaná pěší brigáda - zdravotnická služba a 1. střelecký prapor 

• 144. samostatná motorizovaná brigáda, spojovací jednotka 

• 169. výcvikové centrum 

• 80. samostatná výsadková útočná brigáda, 1. prapor 

• 73. námořní centrum speciálních operací 

• 511. samostatný dělostřelecký průzkumný oddíl

Protože přísun peněz na podporu Ukrajiny proti ruskému barbarskému vpádu pokračuje a po novoročním projevu předsedy Poslanecké sněmovny ještě zesílil, rozhodli jsme se tyto prostředky co nejrychleji proměnit v pomoc našim přátelům.  Nakoupili jsme další, velmi žádaná bateriová úložiště, k tomu jsme přidali darovaný dron  a 10. ledna jsme ve čtyřech s dvěma auty plnými pomoci vyrazili na Podkarpatskou Rus.

V Užhorodě  zapasypaném čerstvým sněhem nás přivítal šéf krajanského spolku TGM Ivan.  S radostí se ujal našeho nejmladšího člena, který byl na Podkarpatské Rusi poprvé a pověděl mu mnoho zajímavých informací o městě. Po společném obědě jsme Ivanovi věnovali notebook a vydali jsme se za Irynou do Vyšky. Půl metru čerstvého sněhu a deset stupňů pod nulou. Naštěstí jsme měli Dustera 4x4 a povedlo se nám již na druh pokus doručit válečnou pomoc až k Iryninu skladu. Po předání pomoci jsme pokračovali do Podobovce, kam jsme dorazili až za tmy.

Další den jsme věnovali odpočinku, protože jsme na cestu vyráželi před třetí hodinou ranní. Poprvé po dvaceti letech jsme vyzkoušeli Vitalijův vlek a skvělou 1800 m dlouhou sjezdovku. Později jsme navštívili přátele a den jsme zakončili saunou.

V pondělí nás probudil hukot generátorů. Válka o sobě dala vědět i zde v horách, byl vypnutý proud. Ukrajinská vláda v mobilní aplikaci alespoň obyvatele s předstihem informuje, kdy a jak dlouho bude v jejich oblasti elektřina vypnuta. Vydali jsme se do Svaljavy, kde jsme do Masarykovy školy přivezli křídu, čistící prostředky, sešity a papíry. Do této školy jsme už v roce 2019 dodali počítače a vybavení pro chemickou laboratoř a při minulé návštěvě na podzim server a 10 počítačů do učebny informatiky.  Paní ředitelka nás pohostila domácími buchtami a skvělým místním koňakem.

Zbytek dne jsme věnovali Martinovi, který píše práci o událostech let 1938 a 1939 na Podkarpatské Rusi. Navštívili jsme místa bojů u Nelypyna, Podmonastyru a Chustu a zdokumentovali jejich současný stav. V Chustu jsme navíc navštívili i vlastivědné muzeum, kde se nám ochotně věnovali. Našli jsme zde mnoho exponátů i map vztahujících se k Martinově práci. Den jsme pak zakončili degustací sýrů na farmě v Ize.

Cesta domů byla pomalá jen díky velkému množství sněhu. Na hranicích jsme tentokrát strávili neuvěřitelných pouhých 33 minut.

Na základě zkušeností z této cesty jsme se rozhodli otevřít stálou sbírku na podporu bojující Ukrajiny, o které se dočtete v jednom z dalších článků.

Zveme vás na výstavu aktuálních fotografií z Podkarpatské Rusi našeho člena, Ivana Sobotíka. Výstava bude zahájena slavnostní vernisáží ve středu, 21. 1. v 16.30 a potrvá do 6. 3. Každou sobotu bude k dispozici i odborný výklad a ochutnávka podkarpatských specialit.

Místo konání:

Arnoldova vila
Drobného 299/26 
602 00 Brno
Vstup i z ulice Černopolní 47a.
Pro bezbariérový přístup použijte vstup z ulice Schodová 16a.

Otevírací doba: út-pá 10.-18.00 hodin.

Více informací o Arnoldově vile naleznete zde

24.-29. října jsme znovu navštívili naše přátele v Podobovci na Podkarpatské Rusi a přivezli jsme s sebou čtvrtou várku pomoci nejen pro bojující jednotky. Děkujeme všem dárcům, kteří nám umožnili přivézt bránícím se jednotkám 9 nabíjecích stanic EcoFlow, dále zdravotnickou pomoc v hodnotě 88 940 Kč pro polní mediky a vojáky v poli + počítače, monitory a server pro Masarykovu školu ve Svaljavě.

Děkujeme opět společnosti BEXAMED, která nás již potřetí podpořila 10% slevou na nákup zdravotnického materiálu (nakupovaly se turnikety, tlakové obvazy, hemostatické gázy, IT clampy a termoizolační fólie).

Děkujeme též i jménem Masarykovy základní školy ve Svaljavě advokátní kanceláři Schejbal&partners, která darovala 12 stolních počítačů a server, díky kterým jsme pomohli obnovit vybavení jejich počítačové učebny. Zároveň jsme s paní ředitelkou školy a učitelkou češtiny probrali další možnosti budoucí případné podpory této nádherné školy, která byla postavena za první republiky, a ve které se kromě ukrajinštiny vyučuje dalších 5 jazyků.
Děkujeme též našemu kamarádovi Michalovi, který nám pomohl k výše darovaným počítačům získat 10 monitorů.
Počítače již slouží dětem: https://www.facebook.com/groups/788702658235769/permalink/2349024085536944/?rdid=yalQx2gmiK2kVTBR

Nabíjecí stanice a zdravotnická pomoc již byla díky Irině Ševčenko dopravena na frontu. Více info na profilu Iriny: přebrání pomoci a pomoc dopravena

V Užhorodě jsme si 28. října u sochy TGM projevem připomněli vznik Československé republiky a následné připojení Podkarpatské Rusi v roce 1919. Vzpomínková akce proběhla za přítomnosti generálního konzula Slovenské republiky v Užhorodě, Užhorodského sdružení slováků, Klubu TGM v Užhorodě, poslance Zakarpatské oblastní rady a našeho spolku. Více informací najdete v místním tisku na stránce https://uzhgorod.net.ua/news/190869

Následně jsme se přesunuli do Perečína, kde jsme se zúčastnili slavnostního odhalení pamětní desky věnované památce Miroslava Tyrše, na kterou náš spolek též přispěl finančními prostředky. Náš člen Michal, který je sám členem Sokola, při té příležitosti pronesl poutavou řeč o historii Sokola. Reportáž místní televize můžete shlédnout v odkazu zde

Vyhlašujeme tímto již čtvrtou sbírku na válečnou podporu Ukrajiny. Opět je poptávka po dovezení nabíjecích stanic EcoFlow DELTA 2 (EcoFlow DELTA 2 - Nabíjecí stanice | Alza.cz), které jsme vezli již v květnu. Nabíjecí stanice poslouží k nabíjení a provozu elektrických zařízení v první linii (vysílašky, telefony, výpočetní technika, drony....). Více o naší květnové výpravě s pomocí bránícím se jednotkám najdete zde: Válečná pomoc úspěšně dopravena na frontu

Prostředky, které zbydou budou použity k nákupu zdravotnického materiálu (viz naše minulá a předminulá sbírka: Naše letošní pomoc Ukrajině - PŘÁTELÉ PODKARPATSKÉ RUSI). Veškeré vybrané prostředky budou použity na nákup materiálu. Materiál bude dopraven přímo na Ukrajinu členy spolku při naší plánované výpravě 24.-29. 10. 2025. Doprava bude financována z rozpočtu spolku, nikoliv z této sbírky.

Příspěvky prosím posílejte na účet našeho spolku: 2602359140 / 2010  IBAN: CZ71 2010 0000 0026 0235 9140. Do zprávy pro příjemce uveďte prosím "sbírka rijen" a svoje jméno.

Děkujeme. Sláva Ukrajině!

K smutým reáliím na celé Ukrajině patří Aleje slávy. Tato pamětní místa, která slouží k uctění padlých obránců Ukrajiny za posledních 11 let konfliktu s Ruskem (od napadení Krymu), jsou bohužel k nalezení v téměř každé obci.

Již při naší podzimní výpravě se zdravotnickou pomocí jsem si všiml, kromě květy obsypaných hřbitovů, i upravených míst na náměstích každé jen trochu větší obce, kterými jsme projížděli. Na těchto pietních místech jsou podobizny padlých vojáků, kteří zemřeli při obraně své vlasti. Říkal mi řidič maršrutky, kterou jsme se vezli: "my tu na zakarpatí válku přímo nepociťujeme - když pominu, že není práce, přestali jezdit turisti a všude na cestách jsou vojenské blokposty. Ale rakety na nás přímo nepadají. Ale úplně každá vesnice má již svého padlého"

Na jedné z fotek je padlý klučina, který byl stejně starý, jako má dcera, když ho rusové zabili. On a všichni, kteří jsou na portrétech, ti kteří každý den brání svoji zemi v zákopech vlastně brání tomu, aby na stejných fotkách jednou nebyly moje děti nebo aby tam nevisel můj portrét. Protože jak se dlouhodobě ukazuje, Rusům "jejich" Rusko nestačí. V ruské mentalitě se české země stále nachází v jejich zájmu. 

Připomeňme si slova ruského prezidenta Vladimira Putina, který během svého výročního projevu k Federálnímu shromáždění Ruské federace 25. dubna 2005 pronesl: „Především bychom měli uznat, že rozpad Sovětského svazu byl největší geopolitickou katastrofou století. Pokud jde o ruský národ, stalo se z toho skutečné drama. Desítky milionů našich spoluobčanů a krajanů se ocitly mimo ruské území. Epidemie rozpadu navíc infikovala samotné Rusko.“

Ukrajina jistě nebyla před válkou zemí bez problémů, nejen korupce byla velkým problémem. Ale představa, že bychom měli sousedit s někým, komu jsou jeho hranice stále malé, mě upřímně děsí. Navíc když ze svých dlouhodobých cest na podkarpatskou Rus znám srdečnou povahu rusínů i ukrajinců z podkarpatí. Vlastně i těch, se kterými jsem měl možnost se potkat již před válkou, když u nás pracovali, aby byli schopni uživit své rodiny na Ukrajině. Ty chci mít za blízké sousedy a ne někoho, kdo umí pouze bombardovat nemocnice, školy a elektrárny. Který místo toho, aby sám něco vytvořil, tak to raději ukradne u sousedů.

Tohle vše je důvod, proč jsem hluboce vnitřně přesvědčen, že musíme Ukrajině, napadené barbarským útokem, pomoci všemi možnými prostředky

V galerii jsou kromě fotografií z Aleje slávy ve Volovci i fotografie, které jsme pořídili při předávání pomoci - jedná se o poděkování a trofeje, které zaslali vojáci Irině a Tarasovi jako poděkování za jejich podporu. Smutný je pohled na prapor oddílu Zakarpatští šakrani (Zakarpatští draci), kdy polovina z vojáků podepsaných na zástavě již padla.

Adam Blažke

děkujeme všem padesáti dárcům, kteří přispěli na jarní sbírku válečné pomoci pro napadenou Ukrajinu. Vybralo se celkem 208 370 Kč + 2 nabíjecí stanice a jeden solární panel byly dodány jako hmotné dary.

Ve čtvrtek 1. 5. 2025 jsme předali Irině a Tarasovi 11 nabíjecích stanic EcoFlow, 11 solárních panelů pro jejich nabíjení a balíček zdravotnického vybavení - hemostatické gázy, IT clampy a intraoseální jehly.

Chtěli bychom jmenovitě poděkovat společnosti Bexamed, která nám opět, stejně jako na podzim, poskytla 10% slevu na zdravotnické vybavení, díky které jsme dokázali přivézt větší objem pomoci.

Irina s Tarasem již zařídili dopravu veškeré pomoci na frontu jednotkám složeným z vojáků z podkarpatí. Konkrétně dostaly (mimo jiné) vybavení tyto jednotky:
2. batalion 80. vysadkové brigády
101. speciální motorizovaná brigáda, oddíl Divocí sedláci
73 MCSO SSO
57. brigáda
77. samostatná brigáda
35. střelecký pluk

V galerii jsou použity fotky, které nám zaslali vojáci přímo z fronty. Z důvodu bezpečnosti si většina nepřeje zveřejnit obličeje (až na medika s přezdívkou Bizon)

Velmi si vážíme všech, kterým není lhostejný osud nejen napadené Ukrajiny, ale i naše vlastní budoucnost

Na přelomu dubna a května jedeme s vojenskou a zdravotnickou pomocí za našimi kamarády. Po předání se ještě chvíli zdržíme. Podívejte se, co nás čeká.