Protože přísun peněz na podporu Ukrajiny proti ruskému barbarskému vpádu pokračuje a po novoročním projevu předsedy Poslanecké sněmovny ještě zesílil, rozhodli jsme se tyto prostředky co nejrychleji proměnit v pomoc našim přátelům. Nakoupili jsme další, velmi žádaná bateriová úložiště, k tomu jsme přidali darovaný dron a 10. ledna jsme ve čtyřech s dvěma auty plnými pomoci vyrazili na Podkarpatskou Rus.
V Užhorodě zapasypaném čerstvým sněhem nás přivítal šéf krajanského spolku TGM Ivan. S radostí se ujal našeho nejmladšího člena, který byl na Podkarpatské Rusi poprvé a pověděl mu mnoho zajímavých informací o městě. Po společném obědě jsme Ivanovi věnovali notebook a vydali jsme se za Irynou do Vyšky. Půl metru čerstvého sněhu a deset stupňů pod nulou. Naštěstí jsme měli Dustera 4x4 a povedlo se nám již na druh pokus doručit válečnou pomoc až k Iryninu skladu. Po předání pomoci jsme pokračovali do Podobovce, kam jsme dorazili až za tmy.
Další den jsme věnovali odpočinku, protože jsme na cestu vyráželi před třetí hodinou ranní. Poprvé po dvaceti letech jsme vyzkoušeli Vitalijův vlek a skvělou 1800 m dlouhou sjezdovku. Později jsme navštívili přátele a den jsme zakončili saunou.
V pondělí nás probudil hukot generátorů. Válka o sobě dala vědět i zde v horách, byl vypnutý proud. Ukrajinská vláda v mobilní aplikaci alespoň obyvatele s předstihem informuje, kdy a jak dlouho bude v jejich oblasti elektřina vypnuta. Vydali jsme se do Svaljavy, kde jsme do Masarykovy školy přivezli křídu, čistící prostředky, sešity a papíry. Do této školy jsme už v roce 2019 dodali počítače a vybavení pro chemickou laboratoř a při minulé návštěvě na podzim server a 10 počítačů do učebny informatiky. Paní ředitelka nás pohostila domácími buchtami a skvělým místním koňakem.
Zbytek dne jsme věnovali Martinovi, který píše práci o událostech let 1938 a 1939 na Podkarpatské Rusi. Navštívili jsme místa bojů u Nelypyna, Podmonastyru a Chustu a zdokumentovali jejich současný stav. V Chustu jsme navíc navštívili i vlastivědné muzeum, kde se nám ochotně věnovali. Našli jsme zde mnoho exponátů i map vztahujících se k Martinově práci. Den jsme pak zakončili degustací sýrů na farmě v Ize.
Cesta domů byla pomalá jen díky velkému množství sněhu. Na hranicích jsme tentokrát strávili neuvěřitelných pouhých 33 minut.
Na základě zkušeností z této cesty jsme se rozhodli otevřít stálou sbírku na podporu bojující Ukrajiny, o které se dočtete v jednom z dalších článků.
