Aktuality

Babylónský guláš 2025

12. 4. 2025

Areál restaurace U křivé vrtule – letiště Medlánky
AEROKLUB MEDLÁNKY, Turistická 67, 621 00 Brno

Guláš je tradiční maďarské jídlo, které se s postupem času rozšířilo po celém Mocnářství a následně i do celého světa. Každý národ k němu něco přidal nebo ubral a tak vznikla celá řada jídel guláši více nebo méně podobných. Zveme Vás na Babylonský guláš, kde Vám brněnské národnostní menšiny (moraváci, rusíni, ukrajinci, poláci a maďaři) představí všechny dostupné varianty tohoto pokrmu, včetně bezmasé (vegetariání vítáni).

Program:
10.00     zahájení akce
12.00     úvodní řeč o původu a rozšíření guláše
12.10     zahájení degustace a prodeje gulášů
12.30–15.30    kapela Kytaristi z parku a divadlo Kejkle
15.30    ukončení degustace
16.00    ukončení akce

V prodeji jsou karty na 5 degustačních porcí (5× 100 ml – 250 Kč) nebo 1 standardní porci (1× 330 ml – 160 Kč). Karty jsou k dispozici v předprodeji v restauraci U křivé vrtule již nyní nebo je můžete zakoupit i v průběhu akce.

Pořádají:
Přátelé Podkarpatské Rusi 2020ve spolupráci s Asociací Babylon, restaurace U křivé vrtule.

Záštita:
Událost se koná pod záštitou primátorky města Brna, JUDr. Markéty Vaňkové.

Sponzoři:
Pivovar Chotěboř
Cestovní kancelář ALPINA

Kudyznudy.cz – nejlepší začátek výletu

Kudyznudy.cz – nejlepší začátek výletu

Připomenutí výročí barbarského vpádu Rusů na Ukrajinu

V pondělí,  24. února proběhlo ve Šlapanicích shromáždění u  příležitosti 3. výročí rozpoutání ostré války proti Ukrajině Ruskem. Akci zorganizoval šlapanický spolek Kytaristi z parku. Připomněli jsme si význam a důležitost svobody a demokracie. K tomu pořadatelé zahráli a zazpívali několik tématických písní. Náš předseda ve svém projevu shrnul negativní vliv Ruska na naši zemi za posledních 200 let:

 

Dámy a pánové, milí přátelé svobody a demokracie,

sešli jsme se dnes zde, abychom si připomněli smutné výročí – tři roky od chvíle, kdy Rusko rozpoutalo největší válečný konflikt v Evropě od konce druhé světové války. 24. února 2022 zahájilo svou barbarskou agresi proti svobodné a suverénní Ukrajině a pokusilo se jí přichystat stejný osud, jako Krymu a části Donbasu, které tou dobou už 8 let nezákonně okupovalo. Útok přinesl statisíce mrtvých, miliony uprchlíků a nesmírné utrpení. Ale nejen to – tento útok nám znovu připomněl, že ruský imperialismus nikdy nezmizel. Jen čekal na svou další příležitost.

Rusko po celou svou historii ukazuje, že je stát založený na expanzi. Na touze ovládat a na potřebě šířit svůj vliv silou a zastrašováním. Vždy, když mu to okolnosti dovolily, sáhlo po cizím území. Nyní je obětí Ukrajina. Ale v minulosti to byly bez výjimky všechny státy, se kterými kdy Rusko sousedilo. Před 700 lety bylo Moskevské knížectví, zárodek ruské říše, velké zhruba jako Morava. Těsně před rozpadem zabíral SSSR 1/6 světa. Jen pro zajímavost - to znamená, že po celou svou existenci se tato říše zla rozrůstala v průměru o velikost Belgie každý rok.

Ani naše země, není ušetřena. Už před 180 lety mnozí Češi uvěřili propagandě a hleděli na Rusko jako na bratra a ochránce slovanských národů. Karel Havlíček Borovský se ale rozhodl tuto myšlenku panslavismu prozkoumat a odjel na rok do Ruska.  Správně rozpoznal, že ruský zájem o střední Evropu není založen na přátelství, ale na touze ovládat.  Po příjezdu prohlásil - "Odjel jsem jako Slovan a vrátil se jako Čech" a napsal: „Dosvědčit  mohu, že Rusové s ostatními Slovany nikoli bratrsky, nýbrž nepoctivě a sobecky smýšlejí. To už jsou mi milejší Maďaři, kteří proti nám bojují otevřeně, než Rusové, přibližující se s jidášským polibkem, aby nás pak strčili do kapsy. Tito pánové počínají všude místo ruský říkati slovanský, aby pak místo slovanský zas ruský říci mohli.“

Masaryk ještě před vznikem Československa po návratu z Ruska varoval: „U nás se říká: Co je rusky, to je hezký. Ale já vám povídám, že co je rusky, to je vždycky podezřelé.“

Když se naše československé legie na konci první světové války snažily z poraženého Ruska podle dohody přesunout na západní frontu, ruský bolševický režim je zradil. Chtěl je začlenit do Rudé armády, nebo popravit. Legionáři si to tenkrát ovšem nenechali líbit, postavili se na odpor a obsadili v počtu pouhých 60ti tisíc celou sibiřskou magistrálu a prakticky tak kontrolovali po 3 roky 2/3 Ruska.

Na konci 30. let, po okupaci Československa Německem a Maďarskem utíkali naši rusínští občané před maďarským fašismem z Podkarpatské Rusi. Věřili, že v Sovětském svazu najdou útočiště. Místo toho byli zatčeni a odvezeni do sovětských lágrů, kde mnozí zahynuli. Ti, kteří přežili, byli později nuceni vstoupit do československého armádního sboru Ludvíka.

A  rok 1945? Československo se tehdy těšilo na osvobození, ale dočkalo se vytlučení klínu klínem. Sovětský svaz anektoval Podkarpatskou Rus, v rozporu se smlouvou o Přátelství z roku 1943.  Následovalo odvlečení desítek tisíc našich slovenských, rusínských  a maďarských občanů na nucené práce do sovětských gulagů a odvlečení a popravy ruských emigrantů, kteří v ČSR našli azyl před bolševiky.

Moskva zde následně pomohla nastolit a udržet komunistický režim, který po čtyřicet let ničil naši svobodu, kulturu a ekonomiku. Sovětský svaz rozhodoval o tom, kdo nám bude vládnout. Když se v roce 1968 Češi a Slováci vzepřeli, ruské tanky zadusily naši naději na svobodnou budoucnost.

Odhaduje se, že vynucená ekonomická závislost na SSSR nás stála desítky bilionů korun a zbrzdila náš rozvoj o celá desetiletí. Z osmého nejvyspělejšího státu světa jsme se propadli až do páté desítky.

Ale ani po roce 1989 jsme neměli klid. Jak ukázaly tragické události ve Vrběticích v roce 2014, Rusko reálně ohrožují naše občany a provádí zde teroristické činy. Ruské tajné služby aktivně působí na dezinformační scéně. Šíří nepravdivé informace a konspirační teorie s cílem destabilizovat naši společnost a podkopat důvěru lidí v demokratické instituce. Navíc, Rusko oficiálně zařadilo Českou republiku na seznam nepřátelských zemí. Tyto kroky jsou dalším důkazem snahy Ruska ovlivňovat dění u nás a omezovat naši suverenitu

Tato země, naše Česká republika, není a nikdy nebude bezpečná, dokud bude Rusko vnímat naši svobodu jako hrozbu.

Dnes však nestojíme pouze proti zlu minulosti. Stojíme proti zlu přítomnosti. Ukrajina bojuje nejen jen za sebe, ale i za nás. Každý její voják, každý občan, který se staví na odpor ruské agresi, bojuje i za naši svobodu. Pokud padne Ukrajina, nebude to konec. Rusko nepřestane. Bude hledat další cíl. Proto musíme být pevní, musíme pomáhat a musíme ukázat, že pro ruský imperialismus není v dnešní Evropě místo.

Vážení přátelé, připomínejme si minulost, ale zároveň jednejme pro budoucnost. Podporujme Ukrajinu, protože její vítězství je i naším vítězstvím. A nikdy nezapomeňme, že svoboda není samozřejmost. Musíme ji chránit. Musíme za ni bojovat. A musíme se postavit každému, kdo ji chce zničit.

Sláva Ukrajině!

Členská beseda v Arnoldově vile

Ve čtvrtek na Mikuláše jsme se sešli v doposud největším počtu 33 členů na členské besedě, která se konala v Arnoldově vile. Využili jsme nabídku magistrátu, který nám po té, co nám neumožnil dále užívat klubovnu na Staré radnici, nabídl, že nekomerční akce spolku můžeme pořádat právě v Arnoldově vile zdarma.  

Nejen tyto zajímavé prostory, ale i úspěšný rok činnosti spolku měly vliv na hojnou účast. Nejdříve jsme si prohlédli celou vilu s psaným průvodcem a pomohli jsme Katce nachystat bohaté občerstvení. Následovala oficiální část, kde členové výboru a Romča zhodnotili uplynulé období. Seznámili členy se stavem členské základny, s hospodařením spolku  a stručně připomněli uskutečněné akce. Následoval návrh akcí na příští rok a několik organizačních připomínek. 

Diskuse následně probíhala ve dvou sálech vily v družném hovoru při dobrém jídle a pití. Prostředí bylo dostatečně inspirativní a možnost pořádat zde akce budeme využívat i nadále.

C051126
C051130
C051147
C051146
C051160
C051151
C051162
C051165

Zemřel Pepa Myslivec

Se smutkem v srdci oznamujeme, že 11. 7. zemřel po dlouhé a těžké nemoci náš dlouhodobý aktivní člen Pepa Myslivec. Rozloučení s ním proběhne jen v úzkém rodinném kruhu 26. 8.

Schůze výboru, 19. 4. 2023

 

Schůze výboru, 19. 4. 2023

Přítomní:

Petr Stavinoha

Andrea Srbová

Adam Blažke

Stanislav Čermák (on line)

 

Program:

 

1) Hospodaření spolku

2) Zhodnocení akce Před 100 lety spolu – ochutnejte Podkarpatskou Rus

3) Plán příštích akcí

4) Web spolku

5) různé

 

Ad 1) Spolku byly přiděleny dotace na jeho činnost od města Brna ve výši 65 000 Kč a od Jihomoravského kraje ve výši 55 000 Kč. Budeme žádat ještě o dotaci na osvětovou činnost na ministerstvu kultury.

Výbor vyslovil uznání Andree, protože všechny jí podané žádosti byly vyřízeny rychle a bez věcných a faktických připomínek úřadů.

Počet aktivních členů spolku je 40. Členské příspěvky za tento rok doposud 5 členů neuhradilo. Budou individuálně kontaktováni hospodářkou spolku.

 

Ad 2) I přes značnou nepřízeň počasí (déšť a zima) se akce Před 100 lety spolu – ochutnejte Podkarpatskou Rus, zúčastnilo 10 členů spolku a zhruba 200 návštěvníků. Bylo vdáno 480 ochutnávkových porcí podkarpatských specialit. Výbor si vysoce cení práce členů Romany, Standy, Zdenka a Ivana, kteří se aktivně zapojili do přípravy a vydávání jídel. Akce byla vysoce hodnocena všemi účastníky a následně potom i na sociálních sítích. Jediný negativní ohlas byl od těch, kteří se o pořádání akce dozvěděli pozdě a nemohli přijít.

Kromě dobré stravy a přednášek se ukázalo, že skvělými tahy bylo zapojení animátorky, která měla 2 zhruba hodinové vstupy pro malé děti hostů (kteří se potom mohli věnovat programu) a vystoupení ukrajinské kapely.

Ze strany bistra 4D v jehož prostorách akce proběhla i ze strany hostů vzešel požadavek na zopakování akce v tomto formátu.

Z naší strany se bohužel nepodařilo zajistit pivo z pivovaru Cypa ve Kvasech, protože původně sjednaný dopravce se zdržel a kvůli velikonočním svátkům již nestihl zásilku včas dovézt. Aby byl zachován duch akce, čepovali jsme pivo Karpat ze Slavičína a Čechoslovák z Medlánek.

 

ad 3) Další akce spolku proběhne 27. 5. – Návštěva dřevěných kostelů v Dobříkově a Hradci Králové spojená s prohlídkou Gočárových staveb tamtéž. Akce bude pro členy spolku se zaplacenými příspěvky zcela zdarma. Dopravu zajistí členové výboru, přihlášky do 9. 5.

 

Bude následovat 4  - 5 ti denní výjezd na Letní školu rusínského jazyka a kultury, pořádanou Prešovskou univerzitou. Zúčastníme se 2 tématických přednášek, ukázkové lekce rusínštiny a kulturní akce v některé z rusínských obcí v okolí. Mimo to navštívíme celou řadu dřevěných kostelů a jiných rusínských památek a budeme se věnovat nenáročné turistice v okolí Dukelského průsmyku.

Dopravu zajistí členové výboru, akce bude podle počtu účastníků částečně, nebo zcela hrazena z rozpočtu spolku.

14. 9. v rámci Babylonfestu v Brně proběhne souboj bogračů – vyzvali jsme Svaz Maďarů v Brně na souboj. Protože bograč je maďarská dobrota, která zlidověla i v Podkarpatské Rusi, bude náš a maďarský tým vařit v některém z brněnských parků v kotli svůj bourač, který pak budeme spolu s volebním lístkem prodávat kolemjdoucím. Každý hodí lístek té skupině, jejíž bograč mu víc chutnal. Nakonec si rozdělíme zisk a útratu za suroviny zaplatí ten, kdo prohrál.

 

Do konce září Plzeňáci předloží podklady pro akci, kterou pro spolek nachystají na 11. 11.

 

ad 4) Výbor ocenil grafické i funkční zpracování nového webu od Petra Ladmana. Možnosti vkládání obrázků a grafiky a obecný návod k uživatelskému zacházení s webem doladí s Petrem Adam, který se této problematice lépe orientuje.

 

ad 5) Žádáme všechny členy spolku, aby prostřednictvím svých dětí a vnoučat nabídli v jejich školách besedy a přednášky s tématikou Podkarpatské Rusi do hodin dějepisu a češtiny (Olbracht, Šuhaj). Jmenovitě pro 8. a 9. třídy a střední školy. Lze nabídnout i vlastivědné nebo cestovatelské přednášky pro různé turistické a zájmové kluby. Ma tuto činnost můžeme čerpat dotace a bylo by škoda je nevyužít.

Klubovna na Radnické 8 v Brně nám nebyla přidělena, magistrát plánuje rekonstrukci budovy. Dokud ale práce nezačnou, můžeme ji používat. 

Staňa navrhuje uspořádat v létě setkání členů spolku i s rodinami „na půli cesty“ tj. někde v Jižních Čechách.

Ochutnali jsme Podkarpatskou Rus!

V sobotu, 15. 4. jsme v bystrckém Údolí oddechu uspořádali letošní první akci spolku - Před 100 lety spolu - ochutnejte Podkarpatskou Rus. I přes velmi chladné a deštivé počasí se v průběhu odpoledne a večera akce zúčastnilo o něco více než 200 návštěvníků. V úvodní přednášce jsme si připomněli dějiny Podkarpatské Rusi a především 20 let naší společné československé historie. Následovalo vystoupení Petry z divadla Kejkle, která připravila perfektní program pro děti návštěvníků. Jiří a Blanka Svobodovi potom promítli obrázky z pozoruhodné výpravy se stádem koní v okolí Rovné poloniny (Runa). Nakonec se o dobrou zábavu postarala ukrajinská kapela SNAK. 

Po celou dobu akce mohli hosté ochutnat populární podkarpatská jídla, která s láskou připravili naši členové. V nabídce byl boršč, bograč, hribna juška, pelmeně a sladké syrniky a to buď jako jednotlivé porce, nebo ve formě degustačního menu. Zimu bylo možné zahnat i ochutnávkou širokého spektra ukrajinských kořalek a likérů.

Naši akci finančně podpořili město Brno a Jihomoravský kraj, kuchařské náčiní a vařiče zapůjčila CK Alpina, Akce se uskutečnila ve vyhlášeném bistru 4D za velké podpory majitelky Katky a servírek Lucky a Elišky. S velkým nasazením se do přípravy jídel zapojili naši členové - Standa se Zdenkem a Romana. Ruku k dílu přiložil i předseda za podpory své ženy Blanky, dcer Martinky a Zorky a také Ukrajinky Svitlany. A samozřejmě na řádnou realizaci a kázeň dohlédl major Ivan. Vše pro nás nafotil Robert Vystrčil  fotky zde 

Před 100 lety spolu! Ochutnejte Podkarpatskou Rus

Mukačevo, Užhorod, Koločava, poloniny, pralesy, „republika je naše, od Jasiní do Aše“.
Rusíni, Karel Čapek, Ivan Olbracht, Hordubal, Golet v údolí, Nikola Šuhaj, loupežník.
Armádní sbor Ludvíka Svobody, Halina Pawlowská, Štěpán Rak, předváleční ukrajinští dělníci…

Toto všechno úzce souvisí s Podkarpatskou Rusí, která byla v letech 1919 -1939 součástí 1.
Československé republiky. Za pouhých 20 let ve společném státě jsme se navzájem hodně ovlivnili a i
nyní, po téměř 100 letech je na co vzpomínat a na čem stavět.
V sobotu 15. 4. od 12.00 pořádáme v bistru 4 D na ulici Pod Horkou 86 akci

Před 100 lety spolu – ochutnejte Podkarpatskou Rus

kde bude možné ochutnat současné podkarpatské dobroty - boršč, bograč, hribnu jušku, pelmeně a syrniky, k tomu piva z pivovaru Cypa ve Kvasech u Rachova - a dozvědět se spoustu
zajímavostí, o tomto pěkném koutě světa, který je nyní součástí Ukrajiny. V rámci akce bude
v odpoledních hodinách zajištěn program pro děti a později i vystoupení ukrajinské kapely SNAK.

https://bistro4d.cz/                                                                           https://www.alpina.cz/

 

 

Návštěva kostela sv. Paraskivy v Blansku a Moravského krasu

V sobotu jsme se vypravili za poznáním.  Počasí bylo jak ze žurnálu, průvodce v kostele, pan Řádek, nás velmi poutavě seznámil s kostelem sv. Paraskivy, ukázal nám i betlém a faru a ve finále na naši počest i zazvonil na kostelní zvony.

Poté jsme si prohlédli okolí Sloupských jeskyní a díky nízkému stavu vody si někteří prohlédli i útroby jinak nepřístupného propadání Punkvy. Po dobrém obědě u Brouška, který nám major Haragáľ zpestřil vlastním svatomartinským vínem a jablky, jsme zavzpomínali na Libora Chytilka a objasnili jsme si rozdíly mezi pravoslavnou a katolickou církví. Po krátkém probrání novinek a organizačních záležitostí jsme se odebrali nahlédnout do Macochy. Po příjezdu do Brna se většina členů neměla k rozchodu, takže jsme své dojmy ještě jednou detailně probrali v restauraci Miki.

A pár obrázků

navsteva-kostela-sv-Paraskivy-Blansko-Moravsky-kras-6
navsteva-kostela-sv-Paraskivy-Blansko-Moravsky-kras-5
navsteva-kostela-sv-Paraskivy-Blansko-Moravsky-kras-4
navsteva-kostela-sv-Paraskivy-Blansko-Moravsky-kras-3
navsteva-kostela-sv-Paraskivy-Blansko-Moravsky-kras-2
navsteva-kostela-sv-Paraskivy-Blansko-Moravsky-kras-1

Akce spolku 12. 11. 2022

12. listopadu přijedou do Brna někteří naši plzeňští kolegové. Vidíme v tom skvělou příležitost k setkání a uspořádání společné akce našeho spolku.

Valná Hromada 14. 10. 2022 v Brně

Vážení přátelé Podkarpatské Rusi.

Svolávám členskou schůzi našeho spolku - valnou hromadu. Uskuteční se v pátek, 14. října v 15 hodin v Klubu zastupitelů na ulici Radnické 8 v Brně (tam co naposled).

K dispozici bude jídlo i nápoje za příznivé ceny, které si budete moci objednat u obsluhy.

Obávám se ale, že nemám k dispozici adresy všech členů, proto prosím šiřte tuto zprávu dále.

Prosím, přečtěte si pozorně následující řádky:

Program:

1. prezence členů, zápis kandidátů do výboru na volební lístky

2. zahájení

3. vzpomínka na Libora Chytilka

4. hlasování o změně stanov

5. představení jednotlivých kandidátů a volba nového výboru.

6. informace o aktuálním dění na Ukrajině a Podkarpatské Rusi

7. volba předsedy spolku a dalšího statutárního zástupce

8. Hlasování o nové výši členských příspěvků

9. diskuse o dalším směřování spolku

10. závěr

Podrobněji:

Prosím, aby ti, kteří měli k Liborovi nejblíže, si připravili vzpomínkovou řeč a přednesli ji. Písemné příspěvky budou zveřejněny i na webových stránkách spolku. (viz bod 3). Prosím i o avízo, Vašeho vystoupení, abych je mohl vhodně zakomponovat do programu.

Díky úmrtím Jana Romana a Libora Chytilka a díky nemoci Arnošta Madera jsem nyní jediným členem výboru, schopným vykonávat činnost. Je proto potřeba zvolit nový výbor.

Podle stanov našeho spolku je statutárním orgánem spolku jeho předseda. Je to jediná osoba, která může jménem spolku žádat o dotace a přijímat je, obsluhovat bankovní účet spolku a jménem spolku uzavírat smlouvy. Díky úmrtí Libora nyní předsedu nemáme a naše činnost je paralyzovaná. Nový předseda musí být podle stanov zvolen valnou hromadou a následně musí být zapsán do spolkového rejstříku u krajského soudu v Brně. Teprve potom získáme přístup k dotacím a k bankovnímu účtu. (viz bod 7)

Aby se tato situace v budoucnu neopakovala, musíme změnit stanovy tak, aby měl spolek dva statutární orgány a to předsedu a místopředsedu, kteří mohou jednat samostatně na základě schválení výboru. (viz bod 4) Návrh nové verze stanov zašlu na vyžádání

V současnosti je situace taková, že spolek nepodal žádost o dotaci na rok 2022 ani na rok 2023, jejíž termín již vypršel. Pokud se tato situace nevyřeší, upadne spolek do dluhů a platební neschopnosti a bude věřiteli navržena jeho likvidace, pokud své závazky nezaplatí například ze členských příspěvků. Naštěstí mi při osobním jednání mi pan Jurčík z brněnského magistrátu přislíbil, že bude li co nejdříve obnovena struktura a činnost spolku, potom prosadí, abychom, vzhledem k současné situaci, mohli dostat městskou dotaci za oba roky, jako mimořádnou dotaci.

Návrh na uskutečnění volby členů výboru a předsedy:

Výbor bude zvolen tří, nebo pětičlenný, v souladu se stanovami. Počet členů výboru musí být lichý a bude záviset na vůli členů spolku kandidovat a pracovat ve výboru.

Práce ve výboru je otevřená pro všechny. Každý, kdo by se chtěl zapojit, bude vítán a může kandidovat. Proto prosím ty, kdo kandidovat chtějí, ať mě informují mailem, telefonem, nebo osobně, nejpozději však při prezenci před zahájením valné hromady. Každý kandidát dostane před volbou prostor, aby představil sebe a své představy o práci pro spolek.

Jméno každého kandidáta bude napsáno na jednom volebním lístku. Každý účastník valné hromady dostane sadu hlasovacích lístků se jmény všech kandidátů. Každý účastník potom vhodí do volební urny pouze 3 (5) lístky se jmény svých kandidátů ze své sady (3,bude se volit tříčlenný výbor 5, v případě pětičlenného výboru).

Tři (5) kandidáti, kteří obdrží nejvíce hlasů, se stanou členy výboru a ze svého středu navrhnou předsedu, který pak bude schválen hlasováním celé valné hromady. Nebude li navržený předseda schválen, navrhnou členové výboru jiného kandidáta a postup se bude opakovat.

Na členy výboru v současnosti kandidují tito členové: Adam Blažke

Stanislav Čermák

Andrea Srbová

Petr Stavinoha

K bodu 8 - Vzhledem k neuspokojivé finanční situaci spolku navrhuji hlasovat o navýšení příspěvku pro pracující a podnikající členy na 500 Kč ročně, pro členy studenty a důchodce 100 Kč ročně.

V případě schválení budou příspěvky (již na rok 2023) vybrány po ukončení programu valné hromady.

Mimořádné příspěvky nad tento rámec budou vítány.

Těším se na Vaši hojnou účast a budu rád, pokud ji budete avizovat předem.

Zdraví

Petr Stavinoha

 

za výbor spolku

Smutná událost

S politováním oznamujeme, že 17. srpna nás navždy opustil náš předseda, ing. Libor Chytilek. Zemřel po dlouhé nemoci v Ledči nad Sázavou, poslední rozloučení již proběhlo.

1. Zahájení schůze, přivítání členů. Omluva předsedy Ing. Chytílka, který je hospitalizován. Schůze je usnášeníschopná.

2. Informování členů o aktuální situaci na Ukrajině (zničená rozvodna ve Volovci, rozbitá okna, střechy, sbírka 400 tis Kč od kolegů a členů spolku na pomoc vnitřním uprchlíkům shromážděným v obcích Jasiňa, Podobovec a Užhorod a na zbraně pro UA armádu, pomoc při tlumočení P. Stavinohy v KACPU (Krajském asistenčním centru pro uprchlíky na BVV, aj.)

3. Pan Vladimír Kuštek odprezentoval publikaci "Československý svět v Karpatech 1 a 2" pojednávající o historii Podkarpatské Rusi - obec Chusť, Užhorod pod. Připravuje a shromažďuje materiál pro třetí díl.

4. Pan Petr Stavinoha informoval o osudu pamětní desky, která byla pořízena z peněz spolku - byla odhalena 5. 12. 2021 na rodném domě prvního podkarpatského guvernéra p Antona. Beskyda v Holubiném u Svaljavy za přítomnosti pana Ivana Latka z Krajanského spolku TGM v Užhorodě a místní honorace.

5. Diskuze nad vybranými body ve Stanovách spolku a následné hlasování o změnách

- návrh na zrušení Revizní komise - přijato (Pro 14, Proti 0, Zdržel se 1)

- omezení počtu členů výboru z 10 na 3 - 5 členů výboru volených na valné hromadě, s tím, že předseda spolku bude mít váhu jednoho hlasu - přijato (Pro 9, Proti 0, Zdržel se 6)

- zrušení poboček (nemá vlastní status ani právní subjektivitu) - přijato (Pro 15, Proti 0, Zdržel se 0)

6. Pan Čopík nás pozdravil jménem pražského spolku a nabídl těsnější spolupráci obou našich spolků.

Součástí zápisu je prezenční listina.

 

Za výbor podepsali Ing. Petr Stavinoha, v.r. a Ing. Arnošt Mader, v.r.

 

Zapsala Ing. Andrea Srbová, člen spolku

V Brně dne 17. června 2022 Stará Radnice

Přečtěte si

ppr-logo-white.svg
Jsme spolek přátel Podkarpatské Rusi,
krásné země, která byla kdysi součástí
Československé Republiky.
© 2026 PŘÁTELÉ PODKARPATSKÉ RUSI

Kontakt

+420 725 518 828

subcarpathia@seznam.cz