Na konci března 2026 jsme uskutečnili další výpravu za dědictvím Podkarpatské Rusi v ČR, za dřevěným kostelem Proměnění Páně a sv. Mikuláše. Ten byl postaven na přelomu 17. a 18. století v obci Obava nedaleko Mukačeva na Podkarpatské Rusi. V roce 1930 byl převezen továrníkem Ottou Kretschmerem do Čech do oblasti Českého ráje a v Obavě byl na jeho místě postaven nový, kamenný kostel. Aby se panu továrníkovi doprava rozloženého kostela vlakem vyplatila, tak na další vagóny nechal naložit dřevo, které pak se ziskem doma prodal.
Rod Kretschmerů nabyl jmění z textilní výroby. Do Nové Paky se přestěhovali na konci 18. století z Vratislavic nad Nisou, vyráběli různé druhy pleteného a valchovaného zboží a zakázky měli až ve Vídni. Původní Kretschmerova továrna stále existuje.
Otto Kretschmer zemřel na konci 2. světové války krátce po výslechu na pražské „Pečkárně“. Během komunistické éry hrozila kostelu demolice, kterou však odvrátili přátelé O. Kretschmera, Dr. Wirth a Dr. Poche. Sbírka uložená v kostelíku byla částečně rozkradena. Po roce 1989 byl kostel v restituci navrácen dětem O. Kretschmera.
Našim průvodcem byl vnuk, pan Adam Kretshmer, který nás seznámil s historií a současným stavem. Jak pravil, jest to poměrně nákladný koníček, protože údržba kostela stojí nemalé peníze. Částečně mu vypomáhají pronájmy kostela na různé příležitosti, zejména pak svatby. Pan Kretshmer to ale bere s úsměvem a nadhledem, což dokumentují i jeho závěrečná slova prohlídky: „Každý má svůj vlastní mobilní telefon a já má navíc i privátní božskou telefonní budku!“.
Další zastávkou byl pivovar v Nové Pace, kam jsme se přesunuli po příjemném obědu ve středu města a po krátké procházce. Pivovar funguje nepřetržitě od roku 1870, přežil ekonomicky první i druhou světovou válku a potom slučování provozů za minulé éry. Nyní je majetkem akciové společnosti Pivovary Nová Paka. Výkladu se nám dostalo z úst nejpovolanějších a to od paní sládkové Magdaleny Vodnárkové, která nás seznámila s historií, portfoliem vyráběných piv a provedla nás celým výrobním procesem. Na závěr jsme ochutnali pivo přímo z pivovarnického tanku a musím říct, že to byla lahoda. Na závěr jsme se zastavili v nedaleké podnikové prodejně a odvezli si něco i na cestu domu.
Druhý den jsme přejeli do nedalekých Prachovských skal, kde každý dle své výkonnosti volil přiměřenou trasu. Výlet uzavřel chutný oběd ve stalové námořnické restauraci v Jičíně. Pak již následovala cesta zpět do Brna.
Michael Doležal
