Proč se slaví na Podkarpatské Rusi Vánoce 7. ledna a Nový rok znovu 14. ledna? Proč se pro bitvu u Zborova uvádí 2 data - 19. 6. a 1. 7. 1917? A proč komunisti slavili říjnovou revoluci v listopadu? A kdy vlastně budou Velikonoce? A proč jsou na Podkarpatské Rusi někdy stejně jako u nás, někdy o týden později a někdy i o měsíc nebo o víc? Vypadá to zmateně, ale není to tak zlé. Se špetkou historie, astronomie a matematiky se touto problematikou v následujícím článku prokoušeme.
Kalendář je vlastně jedna z prvních norem, které si lidé vytvořili. Umožňuje nám jednak zaznamenat, kdy se co stalo, ale také domluvit si, kdy se co v budoucnosti uskuteční. Náš současný kalendář se jmenuje gregoriánský, ale paralelně s ním existují i jiné. Například náboženské juliánský (viz dále), židovský (od počátku světa), mohamedánský (od příchodu Mohameda do Mekky), Japonský (vždy začne s novým císařem). Pak jsou tu roky olympiád, čínské, indické a jiné národní kalendáře, ale také hvězdný čas pro astronomy.
Kalendáře vytvářely téměř všechny civilizace. Starší kalendáře byly měsíční, kde základní jednotkou byl měsíc, který byl dán jedním oběhem Měsíce kolem Země, tedy od úplňku do úplňku, nebo od novu do novu. Tento typ kalendáře používaly staré národy Blízkého východu - Metuzalém se podle Bible dožil 969 let, což se zdá nemožné, ale pokud toto číslo vydělíme 12,3, což je počet oběhů Měsíce do roka, dostaneme 79 našich roků, což v té době byl určitě také úctyhodný věk.
Později, s rozvojem pěstování plodin, začal být důležitější sluneční cyklus - rovnodennosti a slunovraty, jaro, léto, podzim a zima, což jsou události související s oběhem Země kolem Slunce a na Měsíci nejsou závislé. Proto se v období cca 500 let před Kristem začínají objevovat lunisolární kalendáře, kde měl rok 12 měsíců daných oběhem (fází) měsíce. Toto řešení bylo problematické v tom, že 12 oběhů Měsíce kolem Země trvá 354 dnů, zatímco oběh Země kolem Slunce trvá 365 dní. Každý rok takového kalendáře byl tedy o 11 dní kratší, než skutečný rok a proto se musely zavádět korekce a to tak, že do některých roků se přidával třináctý měsíc. Toto řešení bylo poněkud kostrbaté, a proto se v době kolem přelomu letopočtu přešlo na čistě sluneční kalendáře.
Přímým předchůdcem našeho současného kalendáře je juliánský kalendář. Ten zavedl v roce 46 před Kristem legendární římský císař Julius Caesar, na jehož počest se tento kalendář jmenuje. Juliánský kalendář je sluneční, to znamená, že délka roku je dána dobou oběhu Země kolem Slunce. Zavedl 12 měsíců, které se pravidelně střídaly po třiceti a jedenatřiceti dnech. Protože římští astronomové dokázali již poměrně přesně stanovit délku roku na 365,25 dnů, zavedl tento kalendář každý čtvrtý rok jako přestupný, což znamená, že po třech rocích s 365 dny měl čtvrtý rok o jeden den víc v únoru.
Zavedení kalendáře provázely zmatky, Původní římský rok začínal v době jarní rovnodennosti (21.3. dle juliánského kalendáře), ale Caesar stanovil počátek roku na prvního ledna, proto se poslední rok starého kalendáře musel zkrátit o 85 dní. Dále Caesar na svou počest zavedl nový název měsíce - julius (červenec). Jeho nástupce, císař Augustus, nechtěl zůstat pozadu a podle sebe pojmenoval následující měsíc - augustus (srpen). Protože nemohl být menším císařem než Caesar, musel mít augustus také 31 dní, jako julius což potom vedlo k tomu, že se musel zkrátit měsíc únor.
Tento kalendář se díky vlivu a obchodní síle Římské říše rozšířil po celém Středomoří a později potom do většiny světa. Zhruba v 8. století pak došlo ke shodě, že rok nula (počátek letopočtu) se vztáhne k narození Krista a předchůdce našeho kalendáře byl na světě.
Proč předchůdce, když to vypadá dokonale? Ukázalo se totiž, že délku roku stanovili Římané s malou nepřesností. Délka roku není 365,25 dne, ale 365,2422 dne. To způsobuje odchylku od juliánského kalendáře o mínus jeden den za 128 let. V 16. století tato odchylka činila již 13 dní a bylo potřeba ji opravit. Stalo se tak v roce 1528, kdy bylo chybějících 13 dní přeskočeno a postupně byl zaveden nový kalendář, který používáme dodnes. Tento kalendář je pojmenován podle papeže Řehoře (Gregora) XIII., který tuto reformu zavedl. Od juliánského se, kromě třinácti přeskočených dní liší tím, že 3 x za 400 let vynechá přestupný rok. Stalo se tak zatím v letech 1700, 1800 a 1900 následovat bude rok 2100. Díky této reformě se bude kalendář od skutečnosti lišit o jeden den až po roce 5000.
A nyní se konečně dostáváme k otázkám z počátku článku. Gregoriánskou reformu přijaly pouze západní státy, kde měla vliv římskokatolická a protestantské církve. Ortodoxní pravoslavná církev gregoriánský kalendář nepřijala. Odmítla změnit čas, který uplynul od narození Krista, byť to bylo v rozporu se skutečností a odmítla oněch chybějících 13 dní přeskočit. Tím vznikl posun mezi naším a pravoslavným (ale také řeckokatolickým) kalendářem 13 dní. Tento "zpožděný" kalendář pak byl používán v Rusku a jím porobených oblastech až do roku 1918 i jako kalendář občanský. Proto říjnovou revoluci z 25. 10. dle juliánského kalendáře slavili komunisti 7. 11. podle gregoriánského kalendáře atd. Pravoslavná a řeckokatolická církev ale i nadále počítají své svátky podle juliánského kalendáře, proto jsou jejich vánoce 7. 1. a Nový rok 14. 1. dle našeho kalendáře.
A nakonec Velikonoce. Předchůdcem dnešních Velikonoc je židovský svátek Pesah, který se slavil na počest vyvedení Židů z Egypta Mojžíšem. Tento svátek slaví Židé dodnes. Vychází z původního hebrejského lunárního kalendáře a slaví se po západu slunce první den po prvním jarním úplňku. Právě na oslavu tohoto svátku se vydal Ježíš do Jeruzaléma. Bylo to tehdy ve čtvrtek, když zasedl s apoštoly k jeho oslavě (poslední večeři). Následující den (dnes Velký pátek) byl ukřižován a v neděli byl pak vzkříšen. Výročí jeho vzkříšení - Velikonoční neděle - se stala hlavním křesťanským svátkem a pro její určení se používá stejný výpočet, jako pro Pesah. Je to první neděle po prvním jarním úplňku.
Pro ty hloubavější se teď podívejme, kdy mohou Velikonoce být: První jarní den (rovnodennost) může nastat 20. 3. Pokud je to v sobotu a zároveň je Měsíc v úplňku, připadá nejčasnější velikonoční neděle na 21. 3. Pokud je těsně po úplňku a neděle, připadne nejpozdější velikonoční neděle na 26.4. Takto je to u nás. Na Podkarpatské Rusi se používá pravoslavný nebo řeckokatolický církevní kalendář. Ten je juliánský, tedy o 13 dní pozadu, a proto tam je první jarní den stanoven na datum o 13 dní později, než u nás, tedy 2. 4. (našeho kalendáře) Z toho plyne, že naše Velikonoce budou shodné s pravoslavnými v době od 3. 4. do 26.4. Pokud ale u nás nastane velikonoční neděle před 3. 4., bude velikonoční neděle na Podkarpatské Rusi o měsíc později (o 29. dní do dalšího úplňku + dny do následující neděle).
Bylo to složité? Je to tak, ale pořád to není ještě vše. Vyzbrojen všemi výše uvedenými informacemi jsem se v roce 2013 vydal na Podkarpatskou Rus, abych se podíval, jak se tam slaví Velikonoce. První jarní úplněk podle juliánského kalendáře připadal na čtvrtek, 25. dubna a tak jsem v sobotu, 27. přijel do Podobovce a těšil se na místní velikonoční zvyky a prodloužený víkend až do středy, 1. května. A.... A nic. Od místních jsem se dozvěděl, že Velikonoce jsou až za týden. Nikdo nedokázal říct proč. Ani místní pop mi nedokázal odpovědět, a když jsem naléhal, řekl, že tak pravil patriarcha a kalendář a pohrozil mi exkomunikací,
Další dva roky jsem pátral, než jsem našel vysvětlení, které ovšem v mých očích značně znevážilo pravoslavnou církev. Je to tak, že pravoslaví po očku sleduje Židy. Pokud jejich Pesah (viz. výše) nastane v období Velikonoc, tj. čtvrtek až neděle, odsouvá se oslava Velikonoc o týden, aby jejich průběh nebyl narušen/znesvěcen židovským svátkem (který paradoxně dal Velikonocím vzniknout).
Svět je pestrý.
Petr Stavinoha
